Roční výkonnost indexu MSCI World ESG Leaders v prosinci 2023 dosáhla úrovně 26 %. Tím skupina oceňovaných společensky odpovědných firem, mezi které MSCI zařazuje hráče jako Microsoft, Nvidia, Alphabet, Johnson & Johnson nebo Teslu, překonala všeobecný mateřský index MSCI o více než dva procentní body, čili byla výnosnější o téměř 10 %.
Mezi hlavní důvody analytici řadí, že společnosti spravované striktně podle kritérií ESG vykazují lepší odolnost v dobách výkyvů na trhu. Dalším je samotný rostoucí zájem a tlak investorů na to, aby jejich investice byly v souladu s těmito kritérií. Z dlouhodobého hlediska tak pozorujeme, že různé verze indexů ESG dokáží překonávat výkonnost svých mateřských indexů. Může to však platit navždy?
Vývoj tržní hodnoty indexů MSCI World ESG Leaders a MSCI World (%)
Zdroj: Wonderinterest Trading na základě dat MSCI.com
Vážnou pochybnost nastolil rok 2022, který byl náročný a bouřlivý nejen pro trhy jako celek, ale dramatičtěji se odrazil právě na hodnotě indexu MSCI World ESG Leaders. Ten v roce, kdy vypukla válka na Ukrajině a vrcholila energetická krize, odepsal více než 19 %, a zaznamenal tak téměř o půldruhého procentního bodu větší pokles hodnoty než všeobecný mateřský index.
Z analýzy účetních výkazů a finančních zpráv jednoznačné vysvětlení pro toto klopýtnutí nevydestilujeme. Brát v úvahu je třeba i reporty udržitelnosti a další strategické dokumenty společností. Nikoli proto, abychom se těšili ze „success stories“ v oblasti dobročinnosti, nýbrž především proto, abychom zjistili, kde leží těžiště strategických priorit, do nichž společnosti investují a jimiž se chtějí zajistit proti turbulencím budoucnosti.
Přední světoví hráči z indexu MSCI World ESG Leaders přistupují ke strategii udržitelnosti různými způsoby. Pro některé z nich je změna klimatu a rizika a příležitosti s ní spojené úhelným kamenem aktivit. Společnosti Microsoft a Alphabet se na oblast klimatické změny v rámci své společenské odpovědnosti zaměřují dokonce mnohem více než na oblasti související s přímými dopadem jejich silného tržního vlivu na trh a zákazníky, tedy na regulatorní problémy.
Druhý přístup, jaký vidíme u Johnson & Johnson, Lilly nebo Home Depot, neodmyslitelně spojuje udržitelnost s podnikatelskými cíli. Extrémním případem v tomto ohledu je Tesla, kde se cíle udržitelnosti téměř 100% prolínají s obchodními cíli, tedy například příspěvek k ochraně klimatu se podle společnosti rovná prognóze budoucího prodeje elektromobilů.
Ve strategiích udržitelnosti těchto velkých globálních společností však stále nejsme svědky výrazné reflexe obrovských geopolitických výzev a rizik, které se v posledních letech objevily. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že zatímco v klimatické politice se všichni čelní aktéři předhánějí v agilitě, pak možnosti globálních válečných otřesů se jejich naprostá většina ve svých strategických plánech vyhýbá.
Přitom riziko je firemnímu sektoru jako celku dobře známo. Například poradenská společnost EY ve své zprávě 2024 Geostrategic Outlook jasně uvádí, že korporátní sektor počínaje rokem 2022 začal skokově výše vnímat geopolitická rizika, měřeno počtem jejich zmínek v korporátních materiálech, než tomu bylo v době před zahájením ruské invaze na Ukrajinu.
Z pohledu investorů začíná být evidentní, že „své“ společnosti budou považovat dále za udržitelné nejen podle zájmu o ochranu planety nebo diverzitu zaměstnanců. Bude je zajímat také diverzita a bezpečnost dodavatelského řetězce, včetně přístupu k surovinám. A bude je zajímat flexibilní připravenost na krizové události, včetně hrozeb a příležitostí, jakými může být státní regulace či veřejné zakázky vyplývající z potřeb "válečné ekonomiky".
