Pšenice je jednou z ostře sledovaných komodit již od vypuknutí války na Ukrajině, kdy se během poměrně krátkého období její cena vyšplhala na 14letá maxima.* Dalším výrazným faktorem, který potlačil její cenu vzhůru bylo oznámení Indie o pozastavení vývozu této obiloviny v polovině května tohoto roku. I přes mírný pokles v posledních týdnech se cena této komodity drží i nadále vysoko.
Obecně můžeme říci, že globální ceny hlavních obilovin reagují poměrně citlivě na jakékoli zprávy od hlavních producentů, výkyvy počasí, zvýšení nákladů na pěstování apod. Cena pšenice letos výrazně rostla zejména v důsledku klesajících světových zásob a sníženému exportu z Ukrajiny, která od konce února čelí válečnému stavu. Podle dostupných údajů by totiž až 25 procent celosvětového exportu pšenice mělo pocházet právě ze znepřátelených zemí v podobě Ukrajiny a Ruska. Ruský útok na Ukrajinu a s ním související dopady tak způsobily globální nedostatek této komodity a obavy o zajištění potravinových dodávek (jejichž součástí je i pšenice) v rozvojových zemích.
Indie stopla vývoz
Poté, co před měsícem Indie s okamžitou platností zakázala export komodity ze země, když její úrodu zasáhla vlna veder, cena pšenice se dostala na nová maxima. Po otevření trhu v Evropě vzrostla na úroveň 435 EUR za tunu. Nahoru ji tlačil negativní sentiment investorů, kteří spoléhali po zablokování exportu z Ukrajiny právě na Indii, která je druhým největším producentem pšenice na světě. Od té doby cena komodity mírně klesla, ale stále se drží v poměrně vysokých hodnotách. Během čtvrtečního dne dosahovala cena podle Businessinsider.com 397 EUR za tunu.
Graf: Vývoj ceny pšenice za posledních let. (Zdroj: businessinsider.com)
Problémům čelí i rozvojové země
Podle informací zveřejněných v jedné z nedávných zpráv Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) v některých zemích západní Afriky zaznamenaly nové rekordně vysoké ceny obilovin, zejména pro rostoucí poptávku a nižší přeshraniční tok komodit. Ceny různých produktů včetně pšeničné mouky rostou i v pobřežních zemích afrického kontinentu, kde přetrvávají konflikty a tamní ekonomiky zápasí s oslabením měny. Jedná se například o Súdán, Jižní Súdán, země dalekého východu nebo Srí Lanku.
Rýže jako alternativa pšenice
Nedostatek komodity a prudký růst její ceny nutí země hledat si alternativy, které by mohly použít namísto pšenice. Japonský potravinářský průmysl se nově soustřeďuje na výrobu mouky z rýže, které je v Japonsku dostatek, nemusí se dovážet a není tak náchylná na cenové výkyvy.
Tlak na cenu přetrvává
Vzhledem k tomu, že faktory, které tlačí cenu pšenice nahoře i nadále přetrvávají, je pravděpodobné, že cena této komodity tak rychle nezačne klesat. Právě naopak. S ohledem na rostoucí inflaci, vstupní náklady na pěstování, obavy o úrodu v důsledku horka a přetrvávající problém s dodávkami kvůli konfliktu na Ukrajině je pravděpodobné, že tlaky na cenu budou v blízké budoucnosti ještě intenzivnější. [1]
* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.
[1] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které lze obtížně předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
