Více než dvě desetiletí nesplněného závazku

V zemích Visegrádské čtyřky hlasovala veřejnost v referendech o vstupu do Evropské unie na jaře 2003. Podpisem dohody o přistoupení a přijetím pravidel Maastrichtské smlouvy se zavázaly k přijetí eura v budoucnu.  Tento závazek však není přesně načasován a uplynulo 21 let, ale Maďarsko, Polsko a Česká republika se nechtějí vzdát svých jmen. Jediný, kdo ochotně vyměnil slovenskou korunu za evropskou měnu a vstoupil do eurozóny, bylo v roce 2009 Slovensko.

Průzkumy v České republice hovoří jednoznačně

Tehdejší prezident Václav Klaus se v České republice ostře vyslovil proti euru a jeho rétorika se nezměnila dodnes. Naopak na začátku roku 2024 současný prezident Peter Pavel vyzval k zahájení odborné diskuse na téma přijetí eura a naplnění závazku země vůči EU. Nálada v zemi je však proti tomuto návrhu. Z loňského průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že proti přijetí eura je až 58 procent českých občanů. Zároveň by země byla schopna bez větších problémů splnit tzv. Lisabonskou dohodu. Maastrichtská kritéria, která jsou nezbytná pro vstup do eurozóny, zahrnují omezenou míru inflace, schodek státního rozpočtu, dlouhodobou úrokovou sazbu a velikost veřejného dluhu. Kromě toho musí být měna země zapojena do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) alespoň dva roky před hodnocením a její směnný kurz musí být v přesně definovaných mezích. Z loňského průzkumu Evropské komise (EK) však vyplynulo, že země zatím splnila pouze jednu podmínku – dlouhodobou úrokovou sazbu.

Datum je stále neznámé

Kvůli nedostatečné podpoře ze strany obyvatel Česká republika stále neplánuje stanovit datum přijetí evropské měny. Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno agentuře AFP řekl, že pokud podpora eura nedosáhne alespoň 50 procent, nemá smysl se vzdávat koruny. Faktem však zůstává, že i přes skepsi v zemi platí eurem až 78 procent lidí v Evropské unii a Česká republika je exportní ekonomikou. V praxi by tak euro znamenalo zrychlení, zjednodušení a snížení transakčních nákladů, snadnou srovnatelnost cen s jinými zeměmi, ale také vyšší atraktivitu pro zahraniční investory, kterou by bylo možné pozorovat po zavedení eura například na Slovensku nebo ve Slovinsku.

Švédové a Poláci zatím nejsou pro euro

Loňské hodnocení EK odhalilo, že Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko nesplňují všechna kritéria pro vstup do eurozóny, přičemž Polsko a Maďarsko nesplňují ani jedno z nich. Nálada ve Švédsku a Polsku je však stejná jako v České republice. Průzkum veřejného mínění v roce 2024 ukázal, že 48,7 procenta Švédů by euro odmítlo, a průzkum IBRiS v roce 2023 ukázal, že ve  stejném postavení je až 63 procent dotázaných Poláků.

Co nebylo - může být

Před několika dny Bulharsko konečně splnilo všechny podmínky a dostalo od Komise zelenou. Bulharský lev by se měl stát minulostí již od 1. ledna 2026, kdy se Bulharsko stane 21. zemí, ve které bude možné platit eurem. Rumuni naopak plán na zavedení eura z roku 2024 odložili na období mezi lety 2027-2028. Maďarsko zatím neplánuje stanovit žádné datum zavedení eura kvůli schodku státního rozpočtu.