Loni zasáhly pracovní sílu děsivé prognózy. V USA se míra nezaměstnanosti v dubnu vyšplhala na vysoké hodnoty, které byly naposledy zaznamenány během velké krize ve 30. letech 20. století. Nicméně evropský trh práce se od amerického liší.
Před vypuknutím krize byla míra nezaměstnanosti v EU a eurozóně na nejnižších hodnotách od roku 2008. V rámci eurozóny měla hodnotu 7,5 %, v EU dokonce o procentní bod méně.
Pokrok lepší než po finanční krizi
Když udeřila první vlna, musela být velká část ekonomiky uzavřena. Evropské země se na rozdíl od americké administrativy rozhodly zabránit rychlému růstu nezaměstnanosti a přizpůsobily tomu programy na podporu udržení pracovních míst.
S postupem času bylo zřejmé, že jarní vlna pandemie Covid-19 se může vrátit ve druhé nebo dokonce třetí vlně. Situace byla zničující pro některá průmyslová odvětví, zejména pro soukromý sektor působící v oblasti cestovního ruchu, pohostinství a ubytovacích služeb, kde došlo k hlubokému poklesu tržeb. Vzhledem k dlouhodobému pozastavení činnosti bylo nevyhnutelné rozsáhlé propouštění.
Téměř ve všech evropských zemích byl postupný nárůst míry nezaměstnanosti a nezaměstnaných realitou. Míra nezaměstnanosti dosáhla svého maxima 8 % na konci loňského léta. Od té doby míra nezaměstnanosti klesá - částečně díky lepšímu vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí a časovému posunu, který je pro vývoj nezaměstnanosti typický.
Probíhající očkování přináší naději
Mírný, ale trvalý pokles nezaměstnanosti pokračoval i v zimě, a to bez ohledu na to, že cestovní ruch byl zasažen restrikcemi. To by mohlo mít své vysvětlení - o práci už nepřicházeli další lidé, protože bylo dosaženo pomyslného dna. V prvních jarních měsících byly k dispozici některé sezónní práce a část pracovních sil se přesunula do jiných pracovních oborů.
Nadcházející měsíce přinášejí některé pozitivní vyhlídky. Očkování v rámci EU pokračuje a v posledních týdnech se dokonce zrychlilo. Proto se blíží možné termíny opětovného spuštění některých hospodářských odvětví - musela být uzavřena po celé měsíce. Škody způsobené pandemií však budou známy až po jejím skončení. Některé společnosti pravděpodobně opustily trh natrvalo. V takovém případě by mohlo nějakou dobu trvat, než by se uvolněná pracovní síla vstřebala.
Míra nezaměstnanosti však zdaleka nedosahuje hodnot způsobených hospodářskou krizí před deseti lety. Tehdy nezaměstnanost v eurozóně stoupla nad 12 %, v současnosti se pohybuje pouze nad 8 %. V Evropské unii, pokud se o ní hovoří jako o celku, byly její hodnoty zhruba o jeden procentní bod nižší.
Překvapivé rozdíly mezi zeměmi
Nejlépe se s nezaměstnaností v EU vyrovnal trh práce v Polsku, které bylo pandemií těžce zasaženo. V březnu se jeho míra nezaměstnanosti zvýšila za rok ze 3 na 3,1 % a počet nezaměstnaných vzrostl zhruba o 30 000.
Naopak pandemie způsobila vážné škody na trzích práce v jižní Evropě, jako je Španělsko, Itálie nebo Řecko, kde míra nezaměstnanosti vzrostla na dvouciferná čísla. Poněkud překvapivé výsledky přineslo Švédsko a Francie. Zatímco nezaměstnanost ve Švédsku vzrostla v březnu o dva procentní body na 9,1 %, což bylo výrazně nad evropským průměrem, například Francii se podařilo udržet míru nezaměstnanosti pod 8 %. Překvapivě však Francie dlouho patřila mezi země, kde míra nezaměstnanosti 10 % nebyla ničím neobvyklým.
Bude chybět pracovní síla?
Kromě tempa hospodářského oživení v EU bude nyní hrát klíčovou roli otevření hranic mezi zeměmi, protože právě odvětví spojená s cestovním ruchem by mohla v létě urychlit hospodářské oživení.
Speciálním faktorem vývoje trhu práce bude v brzké době disproporce mezi očkovanou EU a "okolním světem". Nejistý vývoj pandemie na Ukrajině a v dalších zemích za východní hranicí EU, stejně jako v severní Africe, Turecku a na Blízkém východě či ve střední a jižní Asii, může způsobit jejich pokračující hermetickou izolaci od EU. Toto odříznutí od potenciálního přílivu pracovních sil může být důležitým faktorem omezujícím evropský pokrizový růst.
Jen čas ukáže, zda "pevnost Evropa", hermeticky izolovaná ze zdravotních důvodů, bude pro evropské hospodářské oživení spíše přínosem než škodou.
Evrula Papadopoulos, výkonná ředitelka
