Agonisté receptoru GLP-1 se původně začali používat především při léčbě diabetu 2. typu. Kromě regulace hladiny glukózy v krvi ovlivňují také pocit hladu a sytosti, čímž pomáhají snižovat tělesnou hmotnost. Tento účinek se stal základem pro vývoj a schvalování samostatných přípravků určených k léčbě obezity. Mezi nejznámější patří Ozempic a Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk či Mounjaro a Zepbound od americké Eli Lilly. Přestože tyto léky využívají příbuzné mechanismy účinku, liší se účinnými látkami, dávkováním i schválenými indikacemi. Z léčby, která měla své místo především v lékařské péči o pacienty s diabetem a obezitou, se postupně stal celosvětový fenomén, který přitahuje pozornost celebrit i široké veřejnosti a zásadně mění konkurenční prostředí farmaceutického průmyslu.
Tablety jako další etapa
Tabletové přípravky mohou rozšířit okruh pacientů, kteří budou o léčbě uvažovat. Jejich výhodou je jednodušší užívání pro lidi, kteří dávají přednost tabletě před injekční formou. To však samo o sobě nezaručuje vyšší účinnost ani lepší snášenlivost. Důležitá bude také cena, dostupnost a schopnost pacientů dlouhodobě léčbu dodržovat. V Evropské unii získala v roce 2026 tabletová forma Wegovy kladné regulační stanovisko a následně povolení k uvedení na trh. Eli Lilly mezitím představila Foundayo, tablety s účinnou látkou orforglipron. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jej schválil v dubnu 2026. V EU doporučil Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) 15. října 2026 jeho registraci k léčbě obezity a diabetu 2. typu. Ke konci října však ještě nešlo o konečné rozhodnutí Evropské komise.
Souboj dvou farmaceutických gigantů
Novo Nordisk a Eli Lilly patří mezi hlavní společnosti, které „těží“ z rostoucího zájmu o léčbu obezity. Jejich pozice však není neměnná. Eli Lilly ve druhém čtvrtletí 2026 dosáhla tržeb přibližně 23 miliard USD, což představovalo meziroční růst o 48 procent. K výsledku významně přispěly právě výše zmíněné léky Mounjaro a Zepbound. V srpnu společnost zvýšila výhled celoročních tržeb na předpokládaných 85 až 87 miliard USD. Novo Nordisk v srpnu 2026 zlepšil svůj výhled upravených tržeb a provozního zisku z poklesu o 4 až 12 procent na nulový růst až pokles o 6 procent. Navzdory zlepšení tedy stále počítá s možným meziročním poklesem obou ukazatelů. Tento vývoj nám ukazuje, že ani dominantní postavení na rostoucím trhu nezaručuje automatický růst tržeb a zisku.[1]
Další generace hráčů?
Souboj se nevede pouze o to, kdo prodá více současných léků. Farmaceutické společnosti vyvíjejí nové účinné látky, které by mohly přinést výraznější úbytek hmotnosti, lepší kontrolu hladiny cukru nebo odlišný profil snášenlivosti. Výraznou pozornost poutá Retatrutide, molekula od Eli Lilly, kterou společnost zkoumá v klinických studiích fáze 3 a porovnávala ji s injekčním Ozempicem v dávce 2 mg u dospělých s diabetem 2. typu. Po 80 týdnech dosáhl průměrný pokles hmotnosti 19,5 procenta při dávce 9 mg a 20,9 procenta při dávce 12 mg. Ve srovnávací skupině užívající Ozempic dosáhl 9,4 procenta. Potenciálním konkurentem je také Viking Therapeutics, který vyvíjí VK2735 v injekční i perorální formě. V říjnu 2026 společnost zahájila program klinických studií fáze 3 pro tabletovou formu. Pozornost si zaslouží i Petrelintide, vyvíjený společnostmi Roche a Zealand Pharma, který ve studii fáze 2 dosáhl po 42 týdnech průměrného poklesu tělesné hmotnosti až o 10,7 procenta oproti 1,7 procenta u placeba. [2]
Trh za miliardy, ale ne bez rizik
Odhady růstu globálního trhu s léky na obezitu předpokládají, že by mohl do roku 2030 překročit 100 miliard USD ročně. Vysoká cena léčby však může omezit její využití, zejména pokud ji zdravotní pojišťovny nehradí nebo pokud je úhrada podmíněna přísnými kritérii. S rostoucí konkurencí mohou výrobci čelit tlaku na snižování cen, což by sice mohlo rozšířit počet pacientů, ale zároveň ovlivnit marže. Důležitá je také dlouhodobá udržitelnost léčby, protože obezita je chronické onemocnění a po vysazení léků může dojít k opětovnému nárůstu hmotnosti. Pro investory to znamená, že poptávku po lécích nelze posuzovat odděleně od zdravotnických systémů, regulačních rozhodnutí a dlouhodobých výsledků léčby. Rostoucí počet pacientů vytváří příležitost, ale není zárukou neomezeného růstu tržeb. [3]
Investiční příležitost, nebo příliš vysoká očekávání?
Sektor léků na obezitu nabízí několik investičních příležitostí. Tabletové léky mohou rozšířit okruh pacientů, zatímco nová generace účinných látek může přinést další možnosti léčby. Velké farmaceutické společnosti mají výhodu v podobě stávajících produktů, distribučních sítí, výrobních kapacit a finančních zdrojů na další výzkum. Menší biotechnologické firmy zase mohou přinést nové účinné látky nebo odlišné přístupy k léčbě. U společností, jako jsou Novo Nordisk a Eli Lilly, je vhodné sledovat zejména růst prodeje, ceny, marže, konkurenci a očekávání budoucích zisků. U firem, které teprve vyvíjejí nové léky, hrají větší roli výsledky klinických studií, regulační rozhodnutí, potřeba dalšího financování a pravděpodobnost komerčního uvedení produktu na trh. [4]
[1,2,3,4] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.