Přestože se topná sezóna pomalu chýlí ke konci, zásoby plynu v zásobnících se vyčerpávají. To vyvolává otázku doplňování zásob pro Evropu. Rusko se však rozhodlo odmítnout platby za dodávky v eurech a amerických dolarech. Od nynějška hodlá přijímat pouze rubly, což by mohlo situaci značně zkomplikovat.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden ve videokonferenci v místní státní televizi prohlásil, že nebude akceptovat jiné měny pro dodávky komodit než domácí. Nařídil také státní plynárenské společnosti Gazprom, aby tímto způsobem upravila své smlouvy. Místní centrální banka a vláda dostaly týdenní přechodné období na stanovení způsobu přechodu z plateb v cizích měnách na platby v rublech. Očekává se, že změny se dotknou pouze měny používané k zúčtování plateb a zemí, které Rusko považuje za nepřátelské a které na něj uvalují tvrdé sankce. Celkem se jedná o 48 zemí.
Přestože přerušení dodávek zatím není tématem dne, tato možnost zůstává ve hře na pozadí zpřísňujících se sankcí vůči Rusku. Pokud by k tomu došlo, byl by nejvíce postižen průmysl, kde by mohlo dojít k omezení výroby, a později by byly postiženy i domácnosti. „Nedostatek“ by pocítily zejména středoevropské země včetně Slovenska, nehledě na to, že ceny by šly výrazně nahoru. To by mělo vliv i na ceny elektřiny. Ceny obou těchto komodit přitom již delší dobu rostou v důsledku energetické krize. [1]
Rusko se na dodávkách plynu do Evropy podílí přibližně 40 procenty. Podle zprávy Evropské komise o evropském trhu s plynem dosáhla celková spotřeba zemního plynu v Evropě za celý rok 2020 394 miliard m3 plynu. Spojené státy souhlasily s navýšením dodávek plynu do Evropy a podle prohlášení Bílého domu se zavázaly dodávat od příštího roku 50 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba stejně, jako dnes dodává plynovod Nord Stream 1 z Ruska do Německa.
Z prohlášení Evropské komise vyplývá, že plánuje snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách této komodity mnohem dříve než v roce 2030. Toho chce dosáhnout rychlejším přechodem na čistou energii a alternativní zdroje, přičemž za realizaci těchto kroků budou zodpovědné jednotlivé státy.
Dosud dostupné informace však naznačují, že za současného stavu by Evropa čelila energetickému deficitu, i kdyby USA, Norsko a Ázerbájdžán posílaly co největší množství této komodity.
Cena futures kontraktu na plyn vzrostla od začátku roku 2022 o 45 % na více než 5,4 USD za MMBtu. To je meziroční nárůst dokonce o 106 %. Výkonnost komodity v pětiletém horizontu zaznamenala o něco nižší zhodnocení na úrovni 72 %. *
Graf: Vývoj hodnoty futures kontraktu na zemní plyn v horizontu pěti let. (Zdroj: Investing.com)
Růst ceny samotné komodity se samozřejmě pozitivně odráží v růstu hodnoty akcií společností, jako jsou producenti zemního plynu nebo ropy. Pokud obavy z nedostatku plynu přetrvají nebo se situace vyostří, lze očekávat, že ceny mohou dále růst. Naopak, pokud se situaci podaří stabilizovat, je pravděpodobná mírná korekce ze současných úrovní[2].
* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků
[1,2] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a současných očekávání, která mohou být nepřesná, nebo ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
