Otázkou však zůstává, do jaké míry tyto plány dokáží přesvědčit investory. Právě důvěryhodnost rozpočtových strategií bude rozhodovat o tom, zda si země udrží příznivé podmínky financování, nebo budou muset akceptovat vyšší rizikové prémie. Nejviditelnějším příkladem je dnes Francie, kde kombinace vysokého dluhu a politické nejistoty vyvolává tlak na náklady obsluhy dluhu, což následně zvyšuje volatilitu na trhu se státními dluhopisy.
Co se týče programu Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP), Evropská centrální banka v prosinci 2024 ukončila veškeré související reinvestice. To znamená, že nákup cenných papírů soukromého a veřejného sektoru musí investoři realizovat bez přímé podpory centrální banky. Kromě toho se rozdíl ve výnosech italských a německých státních dluhopisů začátkem roku snížil pod hranici sta bazických bodů. Došlo k tomu v návaznosti na vznik 500 miliardového fondu s cílem financování armády a podpory ekonomiky.
Na druhou stranu bankovní sektor vstupuje do tohoto prostředí s relativně silnou kapitálovou pozicí. Průměrný ukazatel CET1 se za první čtvrtletí 2025 ustálil nad 16 procenty, přičemž poslední zátěžové testy ukázaly, že banky jsou odolnější než v roce 2023. Problémem je však větší citlivost na tržní pohyby, protože banky drží větší objem státních dluhopisů – odhadovaný na 3,9 bilionu eur. I když jsou tedy portfolia diverzifikovaná, prudký nárůst výnosů může vést k nerealizovaným ztrátám, které se standardně promítají do ukazatelů likvidity a schopnosti používat cenné papíry jako kolaterál.
Vývoj na úvěrovém trhu zatím přináší smíšený obraz. Banky ponechaly úvěrové standardy pro firmy nezměněné, což naznačuje určitou míru stabilizace. Poptávka podniků po úvěrech následně mírně ožila, ale v konečném důsledku ji brzdí nejistota spojená s obchodními konflikty a globálním zpomalením. Naopak domácnosti čekají na citelnější pokles hypotečních sazeb, který by podpořil trh s bydlením. Celkově však platí, že úvěrové podmínky se nepřísní, ale jejich uvolňování bude pravděpodobně postupné a selektivní.
Inflace v eurozóně se mezitím přiblížila k cíli ECB a v srpnu dosáhla 2,1 procenta. Konkrétně, ceny potravin, alkoholických a tabákových výrobků se zvýšily o 3,2 procenta, těsně za nimi vzrostly ceny služeb o 3,1 procenta. Opačnou dynamiku zaznamenaly ceny energií, které klesly o 1,9 procenta. Vyplývajíc z těchto údajů, Evropská centrální banka po červnovém snížení sazeb přešla na opatrnou pauzu, což potvrzuje zářijové udržení úrokových sazeb na úrovni 2,15 procenta. Standardně bude budoucí trajektorie vývoje primárně záviset na datech a na tom, jak se budou vyvíjet fiskální politiky jednotlivých členských států.
