Zatímco pozornost investorů bývá obvykle zaměřena na kryptoměny nebo technologické akcie, jeden z největších cenových šoků se odehrál u zcela nečekané komodity – brambor. A přinesl výrazný rozdíl mezi finančními deriváty, které rostly o stovky procent, a reálnou nabídkou této plodiny. Důvod? Geopolitická nejistota a obavy z možných problémů v dodávkách.
Rekordní růst ve stínu geopolitické nejistoty
V období od 21. dubna 2026 do začátku května 2026 jsme byli svědky impulzivního růstu hodnoty finančních kontraktů navázaných na brambory. Podle údajů zprostředkovaných společností Trading Economics cena těchto derivátů, obchodovaných formou CFD a futures, během necelého měsíce vzrostla z původních 2,11 EUR na 18,50 EUR za 100 kg, což představuje zhodnocení o více než 700 procent.* V kontextu komoditního trhu jde o skutečně extrémní výkyv.
Výkonnost ceny derivátů navázaných na 100 kg brambor za posledních 5 let. (Zdroj: Trading Economics). *
Digitální měny ztratily „drive“
Pro srovnání – ve stejném období vykazoval trh s digitálními aktivy pouze mírný růst. Ethereum (ETH) si připsalo přibližně 6,2 procenta, čímž dokonce zaostalo za širším kryptoměnovým trhem, který vzrostl o 10,8 procenta. Zatímco kryptoaktiva čelila relativnímu nezájmu, spekulativní kapitál se masivně přesunul do zemědělských futures kontraktů, kde investoři hledali příležitost vyplývající z narůstajícího geopolitického napětí. *
Výkonnost ceny Etherea za posledních 5 let. *
Výkonnost sektoru kryptoměn za posledních 5 let. *
Divergence mezi deriváty a reálnou produkcí
Hlavním faktorem, který vyvolává znepokojení při pohledu na růst ceny brambor, je nesoulad finančního trhu a fyzické reality. Evropský trh se totiž nachází v období hlubokého přebytku produkce, známého pod označením „Potato Flood 2025“. Silné sklizně v klíčových zemích, jako jsou Nizozemsko, Belgie, Francie a Německo, vytvořily ve skladech obrovské zásoby, které by za normálních okolností tlačily ceny dolů. Tento přebytek se reálně projevil na fyzickém trhu, kde ceny klesaly, zejména u produkce nižší kvality.
Index výrobních cen agroproduktů hovoří jasně
Celkový index výrobních cen agroproduktů v EU klesl v březnu 2026 o 5,2 procenta, přičemž brambory patřily k segmentům s největším propadem. Přesto finanční kontrakty na tyto komodity rostly. * Tento paradox vznikl v důsledku agresivního repricingu futures kontraktů, který začal započítávat geopolitická rizika spojená s Íránem a hrozbou narušení globálních obchodních tras či dodávek hnojiv. Investoři tak vsadili na strach z budoucích výpadků, přičemž ignorovali aktuální přesycenost trhu.
Spekulativní tlak
Z hlediska dlouhodobé stability trhu se aktuální úroveň cen derivátů jeví jako neudržitelná. Pěstitelé se musí vypořádat s rostoucími náklady na energii a hnojiva, kvůli nimž se při současných klesajících cenách na fyzickém trhu stává produkce nerentabilní. Pokud se geopolitická rizika nepřetaví do reálného přerušení dodávek, ceny futures kontraktů pravděpodobně klesnou a přiblíží se reálné situaci na trhu.
* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.
[1] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
Zdroj foto: Pixabay
